Všechno, co jste kdy chtěli vědět o cizích jazycích, a báli jste se zeptat

aneb

Polyglot v nesnázích

Nepletou se ti všechny ty jazyky dohromady? Nezapomínáš je? Co děláš proto, aby sis je udržela?

Takové otázky občas slyším, když se někde proflákne, že mluvím vícero jazyky. Faktem je, že když zvládnete několik cizích jazyků, nepřinese vám to vždy jen samé benefity.

Takže jo, přiznávám. Pletou. A to tak že někdy dost.

Zažila jsem to několikrát. Vždycky když se mi podařilo intenzivně zabrat do učení nového jazyka, moje hlava se rozhodla, že mi jeho slova nebo obraty bude servírovat naprosto všude. Ideálně samozřejmě tehdy, když se to vůbec nehodilo.

Vždycky jsem měla pocit, že jsem tak trochu za blázna, když ze mě zničehonic uprostřed rozhovoru vylétlo nějaké slovo z jazyka, o kterém osoba na druhé straně přijímače neměla ani tušení.

Příhodí se to i tehdy, pokud už se cizí jazyk neučíte a máte ho tak nějak zmáknutý. Ale při učení nového jazyka se to (alespoň mně ) stává opravdu často.

Nic si z toho už ale nedělám. Když se to stane, neříkám si, že jsem nemožná. Jsem totiž přesvědčená, že je to celkem běžná věc.

Povím vám teď jednu příhodu.

Při mém erasmáckém pobytu ve Francii jsem jednou spolu s francouzsko-německým spolužákem dostala pozvání na oběd  k marocké spolužačce.

Právě jsme jedli polévku a k ní přikusovali na kousky nakrájenou bagetu. Povídali jsme si přitom chvilku anglicky, chvilku francouzsky. Když v tom náš spolužák anglicky vypálil – „Can I have some more pain?“ Cože??? „Mohl bych mít ještě nějakou bolest?“ No jistě, posluž si… 😊

Jestli si teď myslíte, že se náš poklidný oběd zvrhnul do nějakých sadomasochistických hrátek, nebojte se. Během chvilky jsem to totiž rozřešili – „pain“ (což se čte docela jinak než v angličtině) znamená francouzsky chleba, bageta. Bolest si tedy můj kamarád opravdu nepřál.

Jestli se právě snažíte naučit cizí jazyk a plete se vám do něj čeština nebo naopak cizí jazyk do češtiny, případně se vám do toho motá nějaký ještě úplně jiný jazyk, který už znáte, nemusíte se kvůli tomu cítit špatně. Znamená to totiž jenom to, že jste úplně normální.

Mimochodem – v zemích, kde se běžně mluví více jazyky, je míchání a střídání jazyků více obvyklé. Třeba Tunisané se mezi sebou běžně dorozumívají tak řečenou tunisštinou – směsí arabštiny a francouzštiny říznutou několika dalšími středomořskými jazyky.

A co to zapomínání? Musím si ty zpropadené jazyky nějak udržovat?

Pokud jste se někdy nějaký cizí jazyk učili, asi jste si všimli, že když se jednou jazyk naučíte, neznamená to, že už ho umíte napořád. Zkoušeli jste si někdy po delší době sednou za volant? Najednou to řízení jaksi taky nejde samo, že…

Když náš mozek nějakou dovednost delší dobu nepoužívá, vytlačí ji prostě kamsi na okraj.

Učení se cizích jazyků chápu jako dynamický celoživotní proces. Neočekávám, že když se jednou jazyk „naučím“ už ho potom budu „umět.“

Takže co s tím – je potřeba jazyk udržovat, pravidelně si ho oživovat a připomínat?

No… dle vašeho uvážení.

Klidně se přiznám, že jsem v tomhle naprostý flákač. Kdybych si chtěla udržovat čtyři cizí jazyky na jakési permanentní solidní úrovni, asi už by mi v životě nezbyl čas na nic moc jiného.

Jazyky si udržuju tím, že (a jak) žiju.

Před časem jsem začala pracovat jako překladatelka, takže mě moje práce donutila pořádně si oživit a vypilovat anglickou a francouzskou gramatiku.

Španělštinu jsem si naposledy připomněla, když nás loni navštívili mí kolumbijští kamarádi.

A turečtina? Poslední dobou sem tam prohodím pár slov s tureckými manželi, kteří provozují bistro v naší ulici. (Mimochodem, mají tam fakt výbornou tureckou domácí kuchyni.)

Občas se podívám na zahraniční film nebo si na internetu vyhledám cizojazyčný recept na vaření…

A to je jako fakt všechno?

Jo!

Pro všechny, kteří na sobě zapomínání cizího jazyka pociťují, mám teď jednu skvělou zprávu – stačí pozapomenutý jazyk zase nějakou tu chvilku používat (třeba na dovolené) a většina znalosti je zpátky!

Možná budete ze začátku pracně lovit nějakou tu gramatiku a slovíčka… Ale jakmile se jednou naučíte v nějakém cizím jazyce mluvit a myslet v něm, o tyhle dovednosti už nepřijdete!

 

Miluju cizí jazyky a cestování. Protože mi znalost cizích jazyků změnila život, chtěla bych inspirovat ke studiu cizích jazyků i ostatní.

Přála bych si, abychom učení cizích jazyků začali konečně brát jako zábavu, a proto jsem napsala e-book Jak se konečně naučit cizí jazyk. Doporučuju všem, kteří mají stále ještě pocit, že ucit se cizí jazyky je hrozná dřina!

Více o mých zkušenostech s cestováním a jazyky a o tom, jaké byly moje začátky, si můžete přečíst tady.

Pokud máte chuť, moje stránky na facebooku najdete tady.

2 odpovědi na “Všechno, co jste kdy chtěli vědět o cizích jazycích, a báli jste se zeptat”

    1. Díky za sdílení zkušenosti. Myslím, že to má podobně většina lidí, když se intenzivně věnuje jazykům, někdy to je prostě sranda 😀 Korejština, to už musí být teprve zajímavé 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *